Petr Král: O dalších pramenech informací o Janu Husovi

Petr Král: O dalších pramenech informací o Janu Husovi
Petr Král z Kolína se knihám věnuje již desetiletí a to, jak po stránce obchodní, tak po stránce obsahové. Protože je jedním z pravidelných návštěvníků na stránkách Jan Hus cesta bez návratu, požádali jsme ho seznam kvalitních zdrojů pro ty, kdo by se o Husovi a jeho době chtěli dozvědět více.
 
Začal jsem se problematikou zabývat a musím konstatovat že fenomén v české historii jakým je Jan Hus a období husitských válek je v české historiografii a literatuře v podstatě nejvíce popsanou problematikou.
 
Výčet literatury obsahuje, dle mého odhadu, více než tisíc publikací a studií. Zřejmě je to tím, že již v minulých stoletích tomuto tématu bylo věnováno mnoho a mnoho prací laiků i historiografů a to od let následných po průběhu uvedených událostí.
 
Vybírám tedy určitý "můj" výčet, spíše autorů těchto historických zdrojů, kteří mne v mnohém inspirovali. Jsou to např.:
 
Považuji za velmi dobré např. Josefa Jungmanna - Historii literatury české, kde Jungmann provedl výčet 38. titulů z děl Jana Husa a to kromě "listů" z Kostnice, vydání z roku 1879 nakl. Řivnáč - Praha.
 
Mezi výborné patří i W.W. Tomek v díle: Dějepis Prahy III. díl z roku 1879 a Děje Království českého z roku 1898, nakladatel je stejný.
 
Jana Husa vydával i nakladatel Otto, např. v roce 1907 vydal ve své tzv. "laciné knihovně" titul "O svatokupectví".
 
Mezi první patřil Vavřinec z Březové se svojí "Husitskou kronikou"utrakvistický kněz Bohuslav Bílejovský z Bílejova u Kutné Hory, který Husovo učení popsal ve své "Kronice české" vydané poprvé v Norimberku v roce 1537 a znovu u nás např.
 
V roce 2011 vydanou kritickou prací O. Halamy, vydavatel UK Praha.
 
Dalším autorem v historii, pominu-li samotné husitské kazatele té doby jako Mikuláše z Pelhřimova a další, můžeme vzpomenout F. Palackého, kteří kriticky hodnotili Husovo učení,
 
je např. z mladší doby V. Flajšhans: Jan Hus vydané v 1915 v nakl. Šimáček, Praha
 
nebo vydání "Listů dvou Janů autoři Císařová -Kolářová - Daňhelka, vydané v roce 1948 ed. ELK.
 
Jiné od D. Soukupa, M. Janušky: Jan Hus, husitství a husitské války.
 
Určitý mezník tvořili autoři 40 - 60 let, např. F.M. Bartoš, J. Macek, Kejř a další, kteří se na husitství dívali poněkud levicověji...
 
Mezi absolutní špičky v době nedávné, ale i v současnosti patří Petr Čorněj autor mnoha studií o husitství a tím i o Janu Husovi a husitství, lze doporučit V. svazek Velkých dějin zemí koruny České (1402 - 1437) vydání Paseka 2000.
 
Není možné pominout nestora vědy o husitství prof. Františka Šmahela, např.: Husitské Čechy, NLN 2001. Dějiny Tábora 1/2, JN 1988-89, Praha husitská (Scriptorium, Praha 2015), Hranice pravdy, ARGO 2015. Pan Profesor napsal desítky ne-li stovky prací jako např.: Jan Hus a dílo, 2013 ARGO, Idea národa v husitských Čechách - opět ARGO, Život a dílo Jeronýma Pražského, ARGO 2010, starší souborné dílo Husitská revoluce vydané nakl. Karolinum 1995, ale také z 60 let minulého století Jeroným Pražský.
 
Dalším a velmi kvalitním autorem dějů husitství je utrakvistický kněz a historiograf byl Amadeo Molnár se svými: Husitskými manifesty, Odeon 1980 světová četba sv. 495., Na rozhraní věků, kde se věnuje nejen Janu Husovi, ale Lutherovi, Kalvínovi a dokonce kolínskému Bedřichu ze Strážnice a jeho vládě.
 
V podstatě, v každé knize je uveden soupis pramenů a literatury, z nich každý představuje zdroj dalších informací a možností studií tohoto období.
 
Bohužel, v klasických "obecních, městských" knihovnách najdeme spíše romány z komunistických dob a pro opravdové zdroje musíme hledat jednak v antikvariátech nebo v archívech ČR či univerzitních fondech.