Slovíčkaření u soudů

25.09.2017 19:47

Chtěl bych, aby se ta řeč (svatého Bernarda o upřímném, pravdivému mluvení bez hádek) naplňovala nejen u papeže, ale i na všech soudech, kde nejvíce lidé řeči matou (překrucují), předhánějí se v řečnění, nehledí na pravdu a chlapští řečníci nejvíce plískají (selští řečníci žvaní): "Páni, zeptejte se, zdali měl promluvit; měl-li
vstát; zdali správně vložil prsty na kříž (při přísaze) zdali správně poklekl nebo poděkoval, zdali se měl tak osmělit. Páni, nesprávně ho jmenoval. Více než dva prsty položil (na kříž při přísaze), chyboval ve slovech". Kdo by mohl vyjmenovat všechny ty boboňky (téměř magické praktiky při úředních úkonech), které vymýšlejí, aby
potupili pravdu.

Pán Ježíš nedovoluje takové žvanění a proto by to neměli trpět ani soudci, ale měli by člověka jednoduše vyslechnout, nevšímat si toho, že někde chyboval v řeči (přeřekl se); jedině kdyby ze zloby lhal nebo proklínal, pak ho mají milostivě potrestat.

Ale to soudci nechtějí přijmout, neboť když prostý člověk řekne něco z neznalosti proti jejich vůli řeknou: "Pohaněl pány, je hoden smrti a hned ho potrestají. Sami hanějí Boží soud, ale nedbají na to. Těžko jim bude v soudný den před spravedlivým soudcem!

Výklad Desatera, kapitola 69.